Svatojánské zvyky a tradice

Svatojánská noc se blíží. Oprašte zvyky našich předků, vyrazte na bylinky a pochutnejte si na tradičních specialitách

Noc z 23. na 24. června je jako stvořená pro kouzla a zázraky. Nebo to alespoň tvrdí lidové pověry, na které by byla škoda zanevřít. Tradiční svatojánské zvyky totiž baví celou rodinu – o typických pochoutkách ani nemluvě.

Na svatého Jána otvírá se létu brána

Křesťanský svátek na počest svatého Jana Křtitele, údajného ochránce před zlými duchy, se slaví po celé Evropě. Jak ale prozrazují pranostiky, původně byla svatojánská noc pohanskou oslavou letního slunovratu.

Tradičním vyvrcholením celého večera je proto půlnoční svatojánský oheň, který symbolizuje slunce a jeho nespoutanou energii. Lidé se uctíváním ohně snažili slunci zavděčit a zajistit si bohatou sklizeň. Zároveň z něj ale sami čerpali sílu – kolem ohně tancovali a ti odvážnější ho dokonce přeskakovali, aby získali pevné zdraví.

Využijte sílu svatojánských bylin

Svatojánská noc zároveň propůjčuje silnou moc bylinkám. Na jejich sběr se proto vydávaly nejen babky kořenářky, ale i obyčejné hospodyně, které se na zásoby léčivek spoléhaly vždy, když hospodářství navštívila nemoc.

K tradičním svatojánským bylinkám patří především třezalka, pelyněk, kapradí, mateřídouška, heřmánek, máta, sedmikráska, divizna, bazalka a dobromysl. Někdy je doplňuje i kontryhel, šípková růže, řebříček, vlčí mák, devětsil, lipový květ nebo květy černého bezu. Trhají se v podvečer, o půlnoci nebo časně ráno před svítáním.

Čím více, tím lépe, ale tentokrát neplatí. Podle pověstí je zapotřebí nasbírat přesně devět druhů kvítí z devíti různých míst. Univerzální svatojánské devatero však neexistuje – doporučená sestava se liší kraj od kraje.

Z bylin se následně vaří čaj, připravuje bylinná koupel nebo se macerují v oleji. Svatojánské býlí se také pro lepší chuť přidávalo do octa nebo se z něj vařila mléčná polévka. Stejně tak ho ale můžete vložit do pytlíčku a nosit jej u sebe jako amulet, který dodává sílu. A když bylinky schováte pod polštář, dokážou prý přivolat sny, které přináší odpovědi na zásadní životní otázky nebo vám vyjeví vaši pravou lásku.

Napovědět, co vás čeká a nemine, pak umí i svatojánský věnec uvitý z čerstvě nasbíraných květin. Dívky jej mají pustit po vodě, a pokud odpluje, brzy se vdají nebo se podívají do světa. Pokud někde uvízne, prozatím zůstanou doma, a když se věnec dokonce utopí, mají se mít na pozoru před možným nebezpečím či nevhodným vztahem.

Hříchy jsou předem prominuty

V období slunovratu nekvetou jen byliny, ale i láska a vášeň. Na své si přitom přijdou vyznavači věrnosti, kteří si chtějí pojistit dlouhodobý vztah, stejně jako náruživci s touhou po nezávazném špásování.

Zadané dívky tradičně házely svůj věneček přes svatojánský oheň, a když ho jejich milý chytil, čekala je společná budoucnost. Nevěsty pak zašívaly svatojánské byliny do límečku ženichovy košile, aby bylo jejich manželství šťastné a brzy se dočkalo potomků.

Během nejkratší noci v roce bylo zároveň povoleno vše, co je jindy zakázáno. Náhodně vzniklé dvojice se proto v lesích a hájích beztrestně oddávaly nespoutaným milostným hrátkám – často pod záminkou hledání pokladu, jehož podoba je zjevně jen otázkou osobních priorit.

Vydejte se po stopách zlatého kapradí

Ti, kteří věděli, že si za lásku chleba nekoupí, hledali během svatojánské noci o něco hmatatelnější poklady. Podle pověstí se mohly nacházet ve skalách nebo v místech, kde se jednou za čas otevírala země. Vodítkem přitom mělo být zlaté kapradí, které o půlnoci vykvétalo, aby hledačům pokladů ukázalo ten správný směr.

Zlatému kapradí se ale připisuje i ochranná moc. Věšelo se do domácností nebo sloužilo jako osobní talisman.

Hodujte, co hrdlo ráčí

Svatojánské byliny plní kromě léčivé a obranné funkce i hladové žaludky. Proti zlým duchům a čarodějnicím se tradičně používal mladý jarní česnek, kterým se krmil dobytek, a lidé si ho před zapalováním ohňů dopřávali v podobě extra silné česnečky nebo svatojánské pomazánky z pečeného česneku. Zároveň se předpokládalo, že česnek působí jako přírodní antikoncepce, což přišlo během jiskřivé noci vhod – pokud tedy erotická touha přebila česnekový odér.

Na slavnostní večeři nesměl chybět svatojánský bylinkový svítek – slaný koláč z vajec, mouky, mléka, másla a zelených bylin (nejčastěji máty a meduňky). V souladu se sezónní úrodou se stoly prohýbaly pod dezerty s jahodami a podávalo se ovocné víno.

Mezi tradičními pochoutkami pak zaručeně zaujmou svatojánské ořechy – ještě zelené (nezralé) vlašské ořechy sklizené právě v období kolem svatého Jana naložené i se slupkou a skořápkou do kořeněného sirupu. Receptura sice zní poněkud zvláštně, ale výsledek vás mile překvapí. Hodí se k sýrům, masu, salátům i jako ozdoba dezertů.

Vychutnejte si svatojánské oslavy v moderním kabátku

Za nejvelkolepějšími oslavami svatojánské noci vyrazte do skandinávských zemí, kde tento svátek neváhají přirovnat k Vánocům. Místní se vyžívají v přípravě gurmánských specialit, jako jsou třeba nakládaní sledi nebo losos, nové brambory se zakysanou smetanou a koprem, västerbottenpaj (sýrový quiche) či jahodový dort. Ve Španělsku pak ohně povýšili na ohňostroje a v Anglii je největším lákadlem magický moment, kdy slunce osvítí střed světoznámého monumentu Stonehenge.

Svatojánskou tradici se přitom podařilo uchovat i v Česku. Oslavy mají modernější podobu, ale záměr zůstává stejný – přivítat léto, vzdát hold přírodě a jejím cyklům, strávit čas s lidmi, které máme rádi, a navíc si skvěle pochutnat.

Letos můžete navštívit například brněnský Svatoján na vidličce , který se koná 23. června v parku na Kraví hoře. Návštěvníky všech věkových kategorií zde čekají zábavné aktivity včetně hledání svatojánského pokladu. Atmosféru festivalu pak dokreslí pouliční umělci, bylinkářky, věštírna, ohňová a kuchařská show a další tematický program.

Kromě ochutnávky tradic, zvyků a kouzel se bude tento sváteční večer točit i kolem tradičních svatojánských pokrmů. Vybrané restaurace z Brna a jižní Moravy si totiž připravily speciální svatojánské menu, které se bude podávat přímo na festivalu i během celého svatojánského týdne.

Svatojánské ořechy

Svatojánské ořechy jsou delikatesa vyrobená z vlašských ořechů, podle původní více než 100 let staré receptury. Ještě zelené (nezralé) vlašské ořechy se sklízí v období kolem svatého Jana (24. června), kdy ještě není zcela vyvinutá skořápka ořechu. Díky tomu je lze celé (včetně skořápky a slupky) naložit do lahodného kořeněného sirupu z cukru. Kromě výborné chuti, jsou vlašské ořechy známé pro své blahodárné účinky na lidský organismus.

K čemu se svatojánské ořechy hodí?

Svatojánské ořechy, nakrájené na tenké plátky, nejlépe vyniknou v kombinaci s čerstvými smetanovými sýry a paštikou. Skvěle se také hodí ke zvěřině, do salátů nebo dezertů.